Na první den svého pracovního působení v domě kultury v roce 1981 vzpomíná Jaroslava Dobešová, která zde na oddělení propagace strávila celých 32 let. „Každému se nepodaří zažít první den v práci to, co jsem zažila já. Přicházela jsem k domu kultury se smíšenými pocity obav i zvědavosti. Hned na chodníku mě překvapil červený běhoun, který byl natažený přes celé náměstí až k hlavní silnici. Bylo to přivítání jako pro nějakou VIPku. Leč nebylo určeno pro mě, jak jsem vzápětí pochopila, když jsem ve foyeru potaženém černým plátnem uviděla čtyři vážně se tvářící muže, kteří nesli na nosítkách takovou diplomatku, aktovku, a pohřebním krokem kráčeli k velkému sálu. Nebyla to recese. Byl to nácvik pohřbu ředitele podniku NHKG Košaře, který tehdy zemřel a který měl v domě kultury tryznu.“